(+420) 386 801 623

Nejčastěji kladené otázky a řešené problémy

 

Nebojte se kurátora

 Sociální kuratela

… zaměřuje se na případy dětí vyžadujících zvýšenou pozornost (§ 6 odst. 1, písm. c), d) zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí). Jedná se o děti, které zanedbávají školní docházku, experimentují s návykovými látkami nebo je zneužívají, živí se prostitucí, spáchaly nějaké provinění či čin, který by jinak byl trestným činem, vícekrát spáchaly přestupek nebo jinak ohrožují občanské soužití a vedou zahálčivý a/nebo nemravný způsob života. Kurátor pro děti a mládež rovněž pracuje s dětmi, které se dopouštějí útěků z domova, a s dětmi, které vykazují další poruchy chování, mají výchovné problémy ve škole -  např. mají konflikty s vrstevníky, nerespektují výchovné autority apod.

Kurátor pro mládež spolupracuje také s dalšími subjekty, s nimiž dítě významně přichází do styku, např. se školami, neziskovými organizacemi; navštěvuje dítě v domácím prostředí či v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje.

Jaká je role kurátora?

Cílem pracovníků sociální kurately je působit na dítě, rodiče, příp. i na jiné osoby a realizovat příslušná opatření, jejichž pomocí lze dosáhnout odstranění nebo alespoň zmírnění problémů v rodině či poruchy vývoje dítěte. Kurátor zprostředkovává odbornou pomoc - např. psychologické poradenství, sociální terapii, krizovou pomoc, umístění dítěte na pobyt do střediska výchovné péče, ambulantní či pobytové služby pro pomoc při experimentování s návykovými látkami, při jejich zneužívání nebo při závislosti na nich, aj. Zaměřuje se na trávení volného času dítěte a pomáhá mu odstraňovat problémy související s jeho nežádoucím chováním - např. při vyhýbání se docházce do školy; směřuje rodiče k možnostem využívání mimoškolních aktivit dětí, zprostředkuje pomoc neziskových organizací pro doučování dítěte nebo pro vhodnou nabídku volnočasových aktivit, aj.

Komunikace s rodiči a nezletilým dítětem probíhá prostřednictvím rozhovoru o událostech, které se staly; dítě je upozorněno na případné následky jeho protiprávního chování. Výchovný pohovor zaměřený na motivaci ke změně chování dítěte je obvykle veden v kanceláři kurátora.

U dospívajícího je kurátor nápomocen při jeho plánech do budoucnosti, probírá s ním možnosti bydlení, studia či zaměstnání po dosažení zletilosti, resp. po ukončení studia.

Pokud nelze jinak, využívá kurátor opatření dle zákona o sociálně právní ochraně dětí, a to vůči rodičům, jiným osobám zodpovědným za výchovu, vůči dítěti, příp. i vůči jiným osobám, které řádnou výchovu dítěte narušují. Dává podnět soudu k uložení vhodných opatření (soudní napomenutí, dohled) nebo návrh na předběžné opatření, kterým je nezletilý/mladistvý umístěn mimo rodinu.

Zvláštní pozornost kurátor věnuje dětem umístěným v ústavních zařízeních a na takovém umístění dítěte (zajištění dokladů, místa, doprovodu dítěte) se podílí ve spolupráci se soudem. S dítětem je průběžně v kontaktu, spolupracuje s pracovníky příslušných zařízení, s rodiči dítěte, příp. jinými příbuznými. V rámci práce s rodinou spolupůsobí na zlepšení podmínek v rodinách obtížně vychovatelných nezletilých a mladistvých, s cílem umožnit jejich návrat do rodiny, případně nalézt jiné možnosti pobytu dítěte mimo ústavní zařízení.

Kurátor v trestním řízení

Intenzivně se sociální kuratela věnuje dětem, které spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, a dětem ve věku nad 15 let, které spáchaly opakovaně přestupek nebo které spáchaly provinění (trestný čin).

V řízení ve věcech dětí mladších 15 let (nezletilých dětí) kurátor vypracovává zprávu o poměrech dítěte, účastní se i jednání před soudem a navrhuje uložení vhodného opatření.

V přestupkovém řízení s mladistvým do 18 let se kurátor účastní ústního jednání o přestupku.

Významnou úlohu má kurátor při trestním řízení s dítětem starším 15 let (mladistvým): účastní se vybraných úkonů trestního řízení, pro jeho účely vypracovává zprávu o poměrech obviněného a účastní se i soudního jednání, kde navrhuje uložení výchovného, ochranného nebo trestního opatření.

Při řízení s nezletilými dětmi, které spáchaly čin jinak trestný, a ve vztahu k mladistvým, kteří spáchali provinění, spolupracuje kurátor rovněž s Probační a mediační službou.

U mladistvých ve výkonu vazby, ve výkonu trestního opatření odnětí svobody nepodmíněného nebo ve výkonu zabezpečovací detence, kurátor dítě navštěvuje, projednává s pracovníky zařízení možnosti jeho odborné přípravy na budoucí povolání, vyjadřuje se k možnosti podmíněného propuštění dítěte a účastní se soudního jednání o takovém návrhu. Dále spolupracuje s dítětem, rodinou, příp. s dalšími osobami na zajištění bydlení, vzdělávání, příp. zaměstnání dítěte po jeho propuštění.

K pomoci vede spolupráce

Při práci s rodinami spolupracuje kurátor zejména se školami a školskými zařízeními, včetně zařízení ústavních, se zdravotnickými zařízeními, včetně poraden pro závislosti a psychiatrických léčeben, se středisky výchovné péče, poradenskými a klinickými psychology, krizovými centry, domy na půl cesty a neziskovými organizacemi pro pomoc mládeži propuštěné z výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, z výkonu trestního opatření odnětí svobody nepodmíněného, s Policií ČR, se státními zastupitelstvími, s Probační a mediační službou a se soudy. Dále spolupracuje i s orgány obcí, občanskými sdruženími, úřady práce, charitativními a jinými organizacemi.

Úprava výchovy a výživného, úprava styku s dítětem

 

Rodiče mají vůči svým potomkům vyživovací povinnost. Povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti (plně svéprávným se člověk stává zletilostí, tedy dovršením osmnáctého roku věku - v některých případech je již možná svéprávnost od 16 let věku dítěte na základě přiznání svéprávnosti soudem) nicméně, dítě má nárok na výživné od obou rodičů po dobu, dokud neukončí přípravu na své budoucí povolání.

Pokud se rodiče rozvádějí, musí před rozvodem manželství soud rozhodnout o tzv. úpravě péče a výživy. Jedná se v podstatě o rozhodnutí, u koho z rodičů bude nadále dítě v péči a který z rodičů bude kolik přispívat na jejich potřeby. Výše částky se odvíjí od příjmů rodičů a jejich majetkové úrovně. Obecně platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Výživné lze stanovit i zpětně, nejdéle až tři roky.

O úpravu těchto závazků může požádat kterýkoli z rodičů. Úprava není vázána na manželství rodičů, v případě, že je potřeba upravit poměry vůči dětem, může podat návrh k soudu rodič kdykoli. Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, pokud koresponduje se zájmem dětí.

Dále je možné upravit vyživovací povinnost mezi manžely, výživné mezi rozvedenými manželi a výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce spojených s těhotenstvím a porodem.

Výše výživného se v průběhu života dítěte může měnit, záleží na věku dítěte, na jeho potřebách a na možnostech a schopnostech rodičů – rodič, pokud se na jeho straně změní podmínky, může u soudu zažádat buď o zvýšení nebo o snížení výživného. Pokud rodič neplní svou vyživovací povinnost dobrovolně, je možné obrátit se na soud s návrhem na výkon rozhodnutí (např. srážky ze mzdy, z účtu, z prodeje movitého majetku povinného rodiče). Pokud je splněna podmínka soustavnosti, může se pak jednat o trestný čin zanedbání povinné výživy.

Do hry vstupuje orgán sociálně právní ochrany

Má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte. Soud musí vzít v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, případně k prarodičům. Vzhledem k tomu, že se jedná o kolizi mezi rodiči, ustanovuje soud dítěti opatrovníka. Opatrovníkem se stává orgán sociálně právní ochrany dětí tzv. OSPOD.

Co je to sociálně právní ochrana dětí a z čeho při své činnosti vychází? SPOD je odvětví veřejného práva – vychází z Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o právech dítěte. Pracovníci SPOD se řídí zákonem o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. a Novým občanským zákoníkem.

Předním hlediskem SPOD je:

    • zájem a blaho dítěte
    • ochrana rodičovství a rodiny
    • vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči

Stát je odpovědný za ochranu dětí před tělesným nebo duševním násilím – za ochranu jejich zdravého vývoje z hlediska fyzického, psychického a mravního. Stát ale nenahrazuje povinnosti a odpovědnost rodičů a nezasahuje do jejich postavení, do jejich rodičovské zodpovědnosti, nejsou-li práva nebo vývoj dítěte ohroženy. Sociálně právní ochranou dětí se rozumí zejména ochrana práv dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana jeho oprávněných zájmů, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, popř. zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.

Pracovníci OSPOD jsou proto v kontaktu jak s rodiči, tak nezletilými dětmi. Pro rozhodnutí soudu je nutné znát stanovisko dítěte. Proto jsou pracovníci OSPOD oprávněni navštěvovat dítě a rodinu ve které žije a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má chování. Nejčastěji probíhá rozhovor dítěte s pracovníkem OSPOD na oddělení, kdy se dítě, bez přítomnosti rodičů, může svobodně vyjádřit k jejich rodinné situaci. Rozhovor může probíhat i za přítomnosti dětského psychologa.

Kolizní opatrovník

Kolizní opatrovník je takto nazýván proto, že dochází ke kolizi zájmů mezi rodiči dítěte. Kolizní opatrovník není v pozici, která by předpokládala obhajobu zájmů otce či matky dětí, ale jeho hlavním úkolem je hájit zájmy nezletilého dítěte a vyjadřovat se při soudních jednáních v jeho prospěch.

Úkolem pracovníků OSPOD není určovat, který z rodičů má ve sporu o děti pravdu či kdo je vinen. Je v prvé řadě na rodičích, aby se v otázkách péče a výchovy v zájmu svých dětí dohodli. Schopnost rodičů spolu komunikovat, domlouvat se ve věcech týkajících se zájmu dětí a respektovat jeden druhého jako rodiče je nedílnou součástí rodičovské odpovědnosti.

Ne vždy rozhodne soud (kdy se k soudu nemusí, kdy ano)

Pokud se rodiče dohodnou o styku s dítětem, není třeba soudního rozhodnutí. Mimosoudní dohoda sice nemusí mít písemnou formu, avšak je třeba, aby její obsah byl určitý. Na základě dohody, která nebyla soudem schválena, nelze pak v případě potřeby rozhodnout o výkonu rozhodnutí. Při nedodržení mimosoudní dohody je třeba podat návrh na úpravu styku rodiče s nezletilým, jemuž dítě nebylo svěřeno do výchovy. Dohodu o rozsahu styku lze uzavřít i v průběhu takového soudního řízení. Dohoda, jež byla soudem schválena, může pak být podkladem pro výkon rozhodnutí. Návrh na výkon rozhodnutí je prostředek rodiče, který nemá svěřené dítě do své péče, vůči rodiči, který má dítě ve své péči a nedodržuje rozsudek o úpravě styku druhého rodiče s dítětem.

Nejbližší akce

Úterý 2.Kvě 2017
09:00

Mateřstvím společně

Milí rodiče, jsme tady pro vás: Přednášky a workshopy s těhotenskou a rodičovskou tématikou.
Zobrazit více
Pondělí 8.Kvě 2017
15:00

Dětský den - Hry bez hranic

Mezinárodní den dětí před Komunitním centrem Máj - soutěže, policejní i hasičská technika, opičí dráha, slaňování, výtvarná dílna, vystoupení taneční skupiny . . .
Zobrazit více
Úterý 9.Kvě 2017
14:30

Pohádkové putování kolem Sokolovny

T.J.Sokol připravil pro své členy i příznivce s dětmi tradiční tříhodinové pohádkové putování kolem Sokolovny.
Zobrazit více
Úterý 9.Kvě 2017
18:00

Kouzlení s melodií

Jihočeská filharmonie zve v rámci cyklu pro děti a rodiče na koncert kouzlení s melodií
Zobrazit více

Probíhá anketa

Myslíte si, že město České Budějovice je přátelské rodině?

V rámci článku: O projektu

Hlasovat