Děti a lyžování - 2. díl
2. DÍL: Začínáme lyžovat
Od kdy je vhodné začít učit děti lyžovat
S “výukou” je možné začít už mezi 2. a 3. rokem. Uvozovky zde mají svůj dobrý smysl, protože se nejedná o výuku v tom pravém slova smyslu, ale spíše o seznamování dítěte s lyžemi, o první pokusy klouzání nebo jízdě traverzem a možná ještě tak zastavení a o seznamování se s prostředím lyžařského světa. V tomto věku nelze od dětiček očekávat o mnoho více a ani není dobře je nutit k větším výkonům, s ohledem na jejich fyzický vývoj a pevnost kosterního skeletu.
Samotná výuka má smysl až u dětí nejdříve od třetího roku věku a to spíše u těch vyspělejších dětí, jak mentálně tak hlavně fyzicky. Je třeba si uvědomit, že jejich kosti jsou ještě měkké a může tak při pádu dojít k úrazu snadněji než u starších dětí nebo dospělých. Rozhodně tedy do dětí nepromítejte své vlastní nenaplněné ambice!
Osobně si myslím, že když se dítě začne opravdu učit lyžovat od 4 let, tak tím nic zásadního nezameškáte a navíc to bude zábavnější i pro vás, protože když bude nadané a rozjezdí se rychle, tak si s ním zalyžujete mnohem dříve než s tříletým prckem…
Zdravotní rizika spojená s lyžováním
Popsat všechna zdravotní rizika spojená s lyžování vlastně ani nejde. Záleží na úhlu pohledu. Žádná nebo i smrtelná. Letadlo je také nejbezpečnější dopravní prostředek, ale… A s lyžováním, ostatně jako s většinou lidských činností je to podobné. U dětského lyžovaní mají v ruce většinu rizik spojených s tímto sportem v rukách rodiče, protože na nich je, aby chování svého dítěte regulovali, usměrňovali, dávali na něj pozor a ochraňovali ho. Tím předejdou většině možných úrazů. Já sám jsem třeba za dětmi, když se učily lyžovat, jezdil jako živý štít, abych byl první “na ráně”. Rozhodně bezpečnosti svých dětí prospějete nákupem barevně výrazného oblečení nebo navléknutím reflexní vesty.
Čemu nezabráníte, jsou úrazy následkem pádu, ale i tady pečlivě seřízeným vázáním a kvalitní výbavou můžete hodně úrazů eliminovat. Než se pustíte s vlastním dítětem do lyžování nebo obecně do jakéhokoli rizikovějšího sportu, tak je třeba mít jasno v tom, co je pro vás priorita - jestli zdraví dítěte nebo peníze. Seřízení lyží je jedna krabička cigaret…
Lyžařská škola nebo individuální výuka rodičem?
Individuální výuka rodičem - tady opět není jednoznačné doporučení, ale obecně pro individuální výuku rodičem platí: Zvažte, jak zdatný jste lyžař, jak zvládáte sami techniku lyžování, co víte o výuce dětí a v neposlední řadě jak jste psychicky zdatní, protože pokud začnete při prvních neúspěších svého dítěte “vyšilovat” z toho, že nebude lyžařský superman, pak ho dejte do lyžařské školky, i kdybyste byli tisíckrát na úrovni Hermana Mayera!
Za naprosto nesmyslný způsob učení dětí lyžování považuji “učení” dětí na laně nebo mezi nohama. Vůbec netuším, který Herodes tuhle metodu vymyslel. A absolutně odstrašující způsob je “venčení” dětí rodičem na laně bez lyží, kdy za nimi rodiče utíkají z kopce dolů!!! To je něco opravdu strašného! Všechny tyto způsoby “učení” mají jedno společné - je to nesmysl a pouze tím oddalujete dobu, kdy se dítě naučí jezdit samo. Tím, že ho lanem brzdíte vy, dítě nemá snahu samo regulovat rychlost, což je v začátcích jedna z nejdůležitějších věcí - umět regulovat rychlost a umět zastavit. Když vedete dítě držením mezi vlastními nohami, tak mu tím navíc pomáháte překonávat nerovnosti, a opět mu poskytujete “medvědí službu”, protože až ho pustíte a ono pojede samo, tak nebude mít vaši ochranu, a jak to asi dopadne na prvních boulích, je jednoduché předjímat… A to nepočítám nebezpečí úrazu, když s ním upadnete a na dítěti “přistane” 80 kilo vaší váhy…Tudy cesta jednoznačně nevede a pokud jste příznivci této “školy” a neděláte to proto, abyste se zbavili vlastního potomka, pak toho nechte a zaplaťte mu opravdovou školu lyžování. Vaše dítě zůstane zdravé, naučí se lyžovat a vy sami budete mít více času na sebe.
Lyžařská škola
Pokud sami nejste dobří lyžaři, kteří navíc ani nemají znalosti o tom, jak je správné učit děti lyžovat, pak je svěřte vyškoleným instruktorům lyžování do lyžařské školy. Tady vám “zlaté české ručičky” nejsou k ničemu. Naopak můžete hodně pokazit a naučit své dítě zlozvykům, kterých se bude potom těžko zbavovat, protože jak známo “zvyk je železná košile” nehledě na to, že děti obecně mají méně vzdoru k “cizímu” instruktorovi a ve skupině vrstevníků je soutěživost něco co rozhodně v tomto případě není na škodu. Naopak!