Alternativní pracovní úvazky mohou být receptem pro rodiče malých dětí

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí český pracovní trh zaostává za západoevropskými státy ve využívání flexibilní formy práce. Ke klasickému pracovnímu úvazku však existuje řada alternativ od úvazku zkráceného přes flexibilní pracovní dobu, práci z domova až k rozděleným nebo sloučeným pracovním úvazkům:

Pružná (flexibilní) pracovní doba: Pracovní doba je upravena na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel stanoví časové rámce, v nichž je možné se pohybovat, a zaměstnanci si pracovní dobu (její začátek a/nebo konec) mohou upravovat podle svých potřeb. Podmínkou je, že se v určitém pevně stanoveném časovém úseku nacházejí na pracovišti a také že odpracují stanovený počet hodin za den/týden/měsíc.

Zkrácené (částečné) pracovní úvazky: Úvazky, které jsou nižší než celý úvazek. Mohou mít různý rozsah od 0,1 do 0,9 úvazku, nejčastěji se však objevuje úvazek tříčtvrteční (0,75), poloviční (0,5) a čtvrteční (0,25). Rozvrstvení pracovní doby nemusí být pravidelné. Mzda za částečný úvazek je zkrácena poměrně k jeho délce, mzda za hodinu ale musí odpovídat celému úvazku. Zaměstnanci se zkráceným úvazkem nesmí být nařízena práce přesčas. Již úvazek v rozsahu 0,8 či 0,9 úvazku může ženám usnadnit péči o děti (vyzvedávání ze školky, školy či zájmových kroužků).

Sdílené a rozdělené pracovní úvazky (tzv. „job-sharing“): Sdílený pracovní úvazek vzniká ve chvíli, kdy jedno pracovní místo sdílí dvě či více osob. Ty spolu musí komunikovat a spolupracovat, aby nedocházelo ke komplikacím, příkladem mohou být pracovníci v administrativě. Sdílené úvazky mohou být využívány i pro odborné či manažerské práce. Rozdělený pracovní úvazek také sdílí minimálně dva lidé, ale samotná náplň práce nutně nevyžaduje vzájemnou komunikaci (např. pozice prodavačky či recepční).

Upravená pracovní doba: Během stlačeného pracovního týdne je pracovní doba koncentrována do menšího počtu pracovních dní, lze aplikovat i v případě zkráceného pracovního úvazku. Konto pracovní doby představuje úpravu, kdy zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí stálou mzdu, ale práci mu přiděluje v objemu, jenž odpovídá aktuální potřebě v konkrétním období. Pracovní doba je pak rozvržena nerovnoměrně.

Práce z domova (tzv. „home office“): Zákoník práce ji definuje jako závislou práci a zaměstnanec pracující z domova má stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci. Časté je kombinování práce z domova a z kanceláře. Žádný zaměstnanec nemá na práci z domova právní nárok, rozhodnutí zůstává na zaměstnavateli. Vyžaduje specifické podmínky, pojí se s otazníky ohledně bezpečnosti práce.

Pozitiva alternativních pracovních úvazků:

+ O výběru zaměstnance rozhodují jeho skutečné kvality a schopnosti, ne jeho časové možnosti či rodinný stav.

+ Zaměstnání mohou získat i ti, jejichž potenciál by jinak zůstal nevyužitý.

+ Sociologické průzkumy ukazují, že různorodý pracovní kolektiv funguje lépe, efektivněji a vykazuje vyšší produktivitu práce.

+ Zaměstnanci si svého místa více váží a jsou vůči zaměstnavateli loajálnější

+ Umožňují ženám, aby se mohly více uplatňovat v manažerských pozicích, dlouhodobě přispívají k vyrovnávání rozdílů v platovém ohodnocení mužů a žen.

Negativa alternativních pracovních úvazků:

- Přinášejí zaměstnavatelům určitou administrativní zátěž.

- Vyžadují změnu organizace práce a manažerských postupů (např. vymezení pravidel pro práci z domova, potřeba komunikace mezi zaměstnanci, kteří sdílejí pracovní místo).

- Nedostatečná organizace práce může velké množství flexibilních pracovních úvazků změnit v chaos.

(Zdroj MPSV)

Foto: zdroj http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-rodina/150019/dite-i-kariera-ale-za-jakou-cenu.html